Vlastivědný sborník Muzea Šumavy

Redaktoři

Vladimír Holý (1921–1982)

Sušický rodák patří dnes k ikonám šumavské historiografie. Maturoval roku 1940. Na vysokou školu se ale mohl přihlásit až po ukončení druhé světové války. Na Filozofické fakultě Karlovy univerzity studoval obor dějepis-zeměpis. Jeho učiteli zde byli například Václav Vojtíšek, František Roubík, Zdeněk Kalista či Václav Chaloupecký, u něhož napsal i seminární práci o donu Martinu de Hoeff-Huertovi. Vladimír Holý učil na gymnáziu ve Strakonicích a v Sušici, kde si k pedagogické činnosti přibral též postupně práci po Antonínu Janákovi v archivu a v muzeu.

Od roku 1958 se stal vedoucím muzea po Rudolfu Kůsovi. Ihned zakládá muzejní periodikum Vlastivědné zprávy Sušicka (1958, 1959), později přejmenované na Vlastivědné zprávy horního Pootaví (1960–61, 1962, 1963, 1964–65). Posledním redakčním počinem je Naše Šumava (1969). V lednu roku 1971 byl odvolán z funkce ředitele Muzea Šumavy a v březnu 1973 zde skončil i jako řadový pracovník. Do své penze se živil jako topič v sušické nemocnici. Zemřel v listopadu roku 1982.

(zdroj: Jan LHOTÁK, Vladimír Holý a jeho přínos regionálnímu historickému bádání jihozápadních Čech, in: Vladimír Holý, Královský hvozd na Šumavě před třicetiletou válkou, Domažlice 2007, s. 7–23.)

Foto z knihy: Vladimír HOLÝ, Královský hvozd na Šumavě před třicetiletou válkou, Domažlice 2007,
s. 7.

Vladimír Horpeniak (*1948)

Ač jeho rod nepochází ze Šumavy, jeho rodiče Volyňští Češi sem přišli po válce ze západní Ukrajiny, je spjat výlučně s tímto regionem. Studoval v letech 1967–1972 historii, ukrajinštinu a dějiny umění na FF UK v Praze. Od roku 1976 je zaměstnancem Muzea Šumavy, pracuje na pobočce v Kašperských Horách. V roce 1989 se pokusil s proměnlivými úspěchy obnovit muzejní sborník (1989, 1990, 1995). Další tři čísla vyšla až roku 2001.

Vladimír Horpeniak se věnuje výhradně popularizační činnosti. Ať formou přednášek, rozhlasových a televizních vystoupení či především formou novinových článků a publikací. Výběrově lze zmínit: Kašperk. Knížka o šumavském hradu (České Budějovice 2006), Střední Šumava (Praha 2007), Advent a vánoční zvyky na Šumavě (České Budějovice 2011). Je též spoluorganizátorem kulturního života na Kašperských Horách, především srpnové mariánské pouti. Nezanedbatelná je i jeho osobní aura, s kterou přivádí do Kašperských Hor významné osobnosti kulturního života a díky níž navazuje přátelské styky s bavorskými sousedy.

(hlavní zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vladimír_Horpeniak)

Foto: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vladimír_Horpeniak

Jan Lhoták (*1982)

Své dětství prožil v Kašperských Horách, na gymnázium chodil do Sušice. Stejně jako u Vladimíra Holého určil jeho budoucí profesní dráhu mladický zájem o historii vlastního rodu – genealogie. V roce 2007 zakončil studium na katedře pomocných věd historických a archivního studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy diplomovou prací Dějiny města Janovice nad Úhlavou do roku 1848, za kterou získal i titul PhDr. Pokračuje v doktorandském studiu na Ústavu českých dějin pod vedením Eduarda Maura. Publikuje řadu objevných článků k historii Sušice a Sušicka, např.: Hrad Kašperk a jeho panství
(Castellologica bohemica 11, 2008), K vývoji městské správy v Sušici od nejstarších dob do roku 1850 1–3 (Minulostí západočeského kraje 43–45, 2008–2010), Tzv. Řešátkovy paměti města Sušice z přelomu 17. a 18. století (Zlatá stezka 15, 2008), Málo známý soubor vedut Prácheňského kraje (Jihočeský sborník historický 79, 2010). V roce 2011 obnovil sedmým svazkem Vlastivědný sborník Muzea Šumavy, jehož se stal i hlavním redaktorem. Na konci roku 2012 mu vyšlo ve spolupráci s Jaroslavem Pachnerem a Vladislavem Razímem zatím vrcholné dílo Památky města Sušice.

(hlavní zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Lhoták)

Foto: Jiří Novák